Loading...

Má zkušenost z nedávné doby: velká většina si myslí, že křeče u malých dětí jsou vždy febrilními křečemi a u dospělých znamenají automaticky epilepsii

 

 

 

 

I. Epilepsie: základní dělení na generalizované záchvaty a parciální záchvaty.

A) Generalizované:

1. tonicko-klonické: grand mal, mohou mu předcházet prodromy, obvykle několik hodin před manifestací záchvatu, nají nespecifický charakter, pocit podrážděnosti, únavy, … Samotný záchvat začíná náhlou ztrátou vědomí, pádem, následuje tonická generalizovaná křeč, nejprve flexního, záhy extenzního charakteru trvající cca 30-60 sekund. postihuje i obličejové svalstvo, nemocný nedýchá, může promodrat… Poté přechází klonické záškuby svalstva, střídání kontrakce s relaxací… Následuje pozáchvatová fáze se svalovou hypotonií, pomočením, je pozitivní Babinského příznak, nemocný se probírá, je zmatený, vyčerpaný, má amnézii, je přítomna mydriáza, tachykardie…

2. Absence: petit mal, typicky se objevují u dětí mezi 5.-6. rokem věku, výjimečně přecházejí do dospělosti. Jde o krátký záraz činnosti, řeči, zakoukání se, předměty mohou vypadnout z ruky, někdy se objevují pohybové automatismy jako stočení očí vzhůru, polykání…Trvají asi 30 sekund, vědomí je porušeno, dítě nereaguje na okolí… Frekvence těchto záchvatů může být i několik desítek denně…

3. Infantilní spasmy: jsou záchvaty kojeneckého věku, obvykle kolem 6.měsíce věku. Projevují se krátkými záškuby hlavičky a končetin, obvykle spojené s psychomotorickou retardací, mozkovým postižením…

4. Atonické záchvaty: obvykle mezi 1. – 6.rokem, náhlé ztráty svalového tonu s pádem, jen krátkodobou poruchou vědomí, bez křečí…

5. Juvenilní myoklonické záchvaty: nejčastěji mezi 10.-18.rokem

B) Parciální:

1. Simplexní: motorická či senzitivní lokalizovaná symptomatika, trvá zpravidla několik minut, bez ztráty vědomí, variantou jsou Jacksonovy záchvaty začínající fokálně a postupně se šířící na celou polovinu těla…

2. Komplexní: předchází mu aura , čichové, zrakové, sluchové halucinace, pocit již viděného,… vlastní záchvat má charakter náhlé poruchy chování a jednání, pohybové či orální automatismy, pohyby provádí pacient správně, obratně , ale bez účelnosti… Záchvat trvá několik minut, je na něj amnézie.

II. Febrilní záchvaty: vyskytují se u kojenců a malých dětí do 2-3 let, výjimečně později, pouze v souvislosti s horečkou. Mohou mít charakter prostého kolapsu nebo tonicko-klonických křečí. Jsou reakcí dosud nezralého mozku na změnu vnitřního prostředí. Křeče ve věku 5-6 let jsou již spíše epileptickým záchvatem vyvolaným febriliemi.

III. Afektivní respirační záchvat: u kojenců při prudkém pláči provázeném apnoí a někdy i bezvědomím a křečemi. Mechanismus je hypoxický.

IV. Tetanické křeče: jsou provázeny paresteziemi, mají charakter tonických karpopedálních spazmů, častá nefunkční dechová insuficience s kompenzační hypoventilací, porucha vědomí následuje alpo začátku spasmů, které si nemocný uvědomuje.

V. Těhotenská gestoza: prvotně preeklampsie s hypertenzí, otoky, proteinurií. Symptomatika hypertenzní krize, bolesti hlavy, poruchy vizu… následně eklampsie generalizovanými křečemi.

VI. Psychogenní záchvat: demonstrační, v afektu, bizardní charakter, je zachována reakce zornic, nemocný svírá víčka…

VII. Synkopa: obvykle bez křečí a sfinkterových poruch, nevyskytuje se pozáchvatovitá zmatenost a bolesti hlavy, mohou být i křeče.

VIII. Hypoglykemie: mohou se podobat generalizovaným nebo psychomotorickým záchvatům.

 

(pfo)

Comments(0)

Leave a Comment