V předchozím článku jsme probrali periferní žilní systém. nyní si řekneme něco málo o centrálních žilních přístupech.

Jaké jsou indikace ke kanylaci centrální žíly?:

• nutnost velmi rychle a masivní objemové náhrady
• parenterální výživa
• nemožnost zajistit vstup do krevního řečiště cestou kanylace periferních žil
• měření centrálního venózního tlaku a zavedení katetru pro měření tlaku v plicnici
• infuzní podání katecholaminů
• potřeba hemodialýzy, hemoperfúze, kontinuálních eliminačních metod
• zavedení dočasné kardiostimulace

Jaké máme místa vstupu?:

• v. jugularis int.
• v. subclavia
• v. brachiocephalica
• v. femoralis

Kanylace centrální žíly sebou nese i komplikace, podívejme se tedy na nejčastější komplikace:

• pneumothorax (častější při kanylaxi v. subclavia než při kanylaci v. jugularis int.)
• krvácení
• trombóza (častější při vícedenní kanylai v. femoralis u dospělých)
• infekty a katétrové sepse (nižší frekvence jsou u přístupu podklíčkovou žilou než vnitřní jugulárkou)

Centrální žilní katetr zavedený levou v. subclavia, který je nesprávně hluboko. Hrot zasahuje až do dolní duté žíly . Přílišná delka katetru zvyšuje riziko trombotických a septických komplikací.

Subklaviální katetr, který je rozlomený na čtyři kusy a embolizovaný do plicního řečiště. V tomto případě bylo na vině použití starého materiálu.

Nesprávná poloha hluboko zavedeného centr. katetru z periferie (v tomto případě z pravé kubity). Katetr vjel do pravostranné v. jugularis int. a stočil se do smyčky.

Kanylace centrální žily periferním přístupem:
Při této metodě se jedná o zavedení dlouhého plastového katetru z periferní žíly na horní končetině, zpravidla z kubity nebo z předloktí v povodí v. basilica, s uložením hrotu katetru až do dolní duté žíly. Tyto kanylace jsou při zachování striktně sterilního způsobu ošetřování spojeny s nižší frekvencí katetrových infektů a sepsí. Lze je udržovat desítky (výjimečně až stovky) dní. Jsou spojeny s nižším rizikem iatrogenního poranění (krvácení, PNO,…) a přitom si zachovávají příznivé vlastnosti centrálních žilních katetrů – možnost podávání koncentrovaných roztoků, katecholaminů, příp. měření centrálního venózního tlaku.

(jb)