Každým okamžikem se na naší planetě odehrává zhruba 1800 bouří a každou sekundu udeří zhruba stovka blesků. Za rok proběhne průměrně asi 16 miliónů bouřek a na zem se snesou asi 3 miliardy blesků, které každý den zabijí asi deset lidí. Pravděpodobnost, že do vás udeří blesk je asi 1 : 3.000.000. Zapomeňte na pověry, že blesk nikdy do stejného místa neuhodí dvakrát. Je to nesmysl. Blesk není ničím jiným, než elektrickým výbojem.

 

Existujítři druhy blesků:
CG- : cloud to ground, vychází ze základny bouřkového mraku cca 300m nad zemí, udeří do půdy pod mrakem, v oblasti bouřky.
CG+ : cloud toground vznikající však vysoko v kovadlině mraku, nese kladný náboj, je mnohem větší intenzity, trvá třikrát déle než CG- a jeho nebezpečí spočívá především v jeho nevypočitatelnosti – kovadlina, ze které vychází se rozprostírá mnohem dál, než samotná základna bouřkového mraku a díky tomu může blesk CG+ udeřit až 20 km před bouřkou, kde obět ani netuší, že nějaká bouřka je…
CC : cloud to cloud, vytváří se mezi dvěma mraky, pro člověka na zemi nepředstavuje nebezpečí.

Výboj atmosférické elektřiny cestuje rychlostí 216.000km/h (60.000 m/s), proud se pohybuje kolem 40.000 A (u CG+ až300.000 A), napětí se odvíjí od délky blesku, dosahuje stovky milionů až miliardy Voltů, teplota kolem bleskového kanálu dosahuje 10.000 – 30.000 stC.

Blesk může člověka zasáhnout třemi způsoby:
– Přímý zásah – vzácný, ovšem následky bývají tragické, obět přežije jen vyjímečně.
– Blízký postranní úder – mnohem častější, pouze část energie přeskočí na člověka a přes jeho tělo se uzemní. Takto jsou zasaženi lidé nevhodně schovaní před bouřkou, pod stromem, v blízkosti plotu, vozidla…Tento úder přežívá 80% lidí.
– Zásah krokovým napětím – energie blesku se v půdě šíří kruhově a od místa úderu se pro vcelku dobré izolační schopnosti půdy rychle tlumí. Lze si tedy kolem místa úderu blesku představit několik soustředných kružnic, z nichž každá představuje zonu s jiným energetickým potenciálem. Stojíte-li každou nohou v jiné kružnici, zkratujete je mezi sebou a rozdílový potenciál proběhne vaším tělem. Proto si v bouři nikdy nelehejte, nohy držte co nejvíce u sebe, pokud se pohybujete, tak jedině malinkými šouravými krůčky – noha za nohou. Krokové napětí se může vyskytnout až desítky metrů od místa úderu blesku.

(Případ z praxe: tři mladí lidé sevraceli v bouřce z hory Keprník do údolí, muž s přítelkyní šli za ruce, za nimi asi 5m další žena. Silný déšť vytvářel na zemi proudy vody valící se do údolí. Trojice již opustila holý vrchol a procházela po úbočí vzrostlým lesem. V té chvíli udeřil do vrcholu hory (cca. 200 m od nich) blesk. V zápětí se muž sesunul k zemi, nereagoval, nedýchal. Žena, která jej držela za ruku zůstala při vědomí, pociťovala však bolest a brnění předloktí dané horní končetiny. Třetí žena byla bez postižení. … Muž byl vysoké postavy, spěchal dlouhými kroky, pravděpodobně byl zasažen krokovým napětím šířícím se několik desítek metrů od místa úderu blesku jako soustředné kružnice, jež svými kroky propojil a zkratoval. Situaci i přes zahájenou KPCR svědkyněmi, poté Horskou službou a v závěru RLP posádkou nepřežil. Vstupním rytmem na AED přístroji Horské služby byla již asystolie. Na těle muže nebyla nalezena žádná poranění či popáleniny. Žena s brnící HK byla podchlazená, v šoku, za kontinuální monitorace EKG transportována do nemocnice k observaci. Třetí žena, klinicky i dle monitorace bez nálezu, byla převezenana interní amb.)

Projevy zasažení bleskem:

Krevní oběh:
– u třetiny postižených dochází k zástavě oběhu, nejčastěji jako prvotní účinek proudu, méně pak druhotně při déle trvajícím bezdeší. U zbývajících dvou třetin postižených vznikají maligní arytmie.

Dýchání:
– zástava dýchání vzniká při spazmu dechových svalů, poškození dechového centra v prodloužené míše… dochází ke kontuzi plic, vzniku pneumotoraxu…

Nervový systém:
–nervová tkáň se vyznačuje velkou vodivostí, proto je poškozena nejčastěji. Obraz může být rozmanitý, od zmatenosti, přes smyslové výpadky, po křeče a bezvědomí…Komplikací může být vznik krvácení do mozku.

Pohybové ústrojí:
– zde přichází v úvahu tupé trauma, fraktury kostí, luxace, kontuze, poranění vznikající primárně či sekundárně při pádu osoby.

Kůže:
– na kůži lze vidět popáleniny všech stupňů, při zasažení bleskem však popáleniny nebývají rozsáhlé (pokud nejde o přímý zásah se zuhelnatěním), typické pro blesk jsou povrchové popáleniny ve tvaru listů kapradiny.

Mezi extrémně nebezpečné činnosti během bouře, kdy si přímo říkáte o úder bleskem, patří:
– pobyt na horských hřebenech a vrcholcích hor – pokud se na těchto místech nacházíte a vidíte přicházející bouřku, co nejrychleji sejděte do údolí
– dotýkání se kovových předmětů (např. řetězy na horách)
– pobyt na kterémkoli holém či dokonce vyvýšeném místě v krajině
– pobyt v blízkosti stožárů (kovových i nekovových) či v blízkosti jiných kovových předmětů
– jízda v/na otevřeném vozidle (kolo, motocykl, traktor, stavební stroj,…)
– pobyt na vodní hladině či v její blízkosti (plavání, surfování, rybaření, na otevřených lodích či člunech, na nafukovací matraci …), to platí i pro potoky a řeky
– pobyt poblíž vzrostlých stromů (nejen nejvyšších a nejen osamělých) – pozor, některé nižší stromy mohou mít výrazně hlubší kořeny než třeba okolní vyšší smrky a díky tomu jsou výrazně vodivější. Za bouřky je tedy lepší vyvarovat se blízkosti jakýchkoliv vzrostlejších stromů, nejen těch nejvyšších!!!
– sporty s kovovými předměty – např. střelba z pušky, golf a jiné
– zvyšování své vodivosti držením kovových předmětů obecně (zeměměřičské přístroje, apod.)

Dále se vyvarujte:
– blízkosti kovových plotů, drátů vysokého napětí
– nepřibližujte se k případným spadlým drátům vysokého napětí – i vjejich případě hrozí zásah tzv. krokovým napětím
– nemějte u sebe cokoli delšího nebo kovového (rybářský prut, pušku, stativ, golfovou hůl, hrábě, vidle, kolo, deštník, krosnu s kovovými částmi,…)
– pobytu v nezcela uzavřených a nedostatečně uzemněných přístřešcích (autobusové zastávky, stany, otevřené garáže, dřevěné boudy, hangáry, altánky, skleníky,…), to všechno jsou velmi nebezpečné skrýše a vyhněte se jim obloukem. Mnoho lidí se chrání před zmoknutím, ale neuvědomuje si, že se vystavuje ještě zcela nebezpečnějšímu riziku – zásahu bleskem
– pobytu u vchodů do jeskyň či šachet nebo pod skalními převisy
– fotografování se stativem i bez něj (plastový stativ vaši bezpečnost nijak nezvýší)
– pobytu venku ve skupinkách či dokonce držení se za ruce (vpřípadě úderu budete zasaženi zcela jistě všichni, a nezbude nikdo, kdo poskytne první pomoc), rozdělte se!

 

(pfo)