Velmi často slyším ve svém okolí, když jde někdo na operaci „já mám takový strach, budou mě operovat… já se neprobudím, já umřu,…)

Tyto obavy jsou naprosto zbytečné (věřte mi). Po celou dobu, od vašeho příjezdu na operační sál, až po jeho opuštění jste pod permanentní kontrolou anesteziologa (je to člověk, u kterého jste byli den či dva na konzultaci v anesteziologické ambulanci – tento lékař vám předepsal tu „dobrotu“, díky které hodinu i více před výkonem jste v naprosté pohodě a klidu :)). Tento lékař vám taktéž namíchá ten správný „koktail“ díky kterému usnete, nebudete cítit žádnou bolest (i několik hodin po výkonu).
Začne to tedy vaším příjezdem na sál, kde vám milá sestřička zavede do žíly kanylu (jediné píchnutí), kterou vám potom podá oný „koktail“, nalepí vám na hrudník 3 barevné elektrody (červená, žlutá, zelená), které snímají aktivitu vašeho srdíčka.

Pan doktor se vás ještě zeptá na jméno, příjmení, a další náležitosti. Potom vám dá dýchnout kyslíku (ten mj. má velmi pozitivní vliv na buňky, apod.). Od této chvíle to začne „svištět“ :). Následně vám sestřička podá do kanyly lék proti bolesti po kterém se vám stoprocentně zatočí hlava a bude vám příjemně, následuje podání hypnotika (léku na spaní, po kterém ztratíte vědomí)…nezapomínejte, ve chvíli, kdy už spíte máte na obličeji masku a dýcháte čistý kyslík, sestřička vám podá do kanyly svalový relaxant (po tomto léku jste po pár desítkách vteřin jak hadrový panák). Tento poslední lék vám zrelaxuje všechny svaly v těle (kromě svalu srdečního), díky kterému vám pan doktor následně zakloní hlavu, strčí do krku laryngoskop (speciálně zahnutou lžíci se světlem na konci) a vsune do vašich dýchacích cest endotracheální rourku, ověří poslechem správnost jejího umístění v dýchací trubici a připojí vás na tento anesteziologický přístroj, který po celou dobu Vaší operace sleduje váš krevní tlak, činnost vašeho srdce, který dýchá za vás – jeho vývod je napojený na endotracheální rourku, kterou máte v dýchacích cestách, tj. má dokonale nastavenou hladinu vdechované směsi – přesný poměr kyslíku, vzduchu, plynného anestetika (abyste po celou dobu operace tvrdě spali, měří složení směsi, objem vdechovaného a vydechovaného vzduchu a má na každý parametr nastavený alarm, který okamžitě upozorní vašeho lékaře, když nastane jakákoliv změna. Sestřička vám podá ještě mastičku do očí a přelepí je páskou (toto je opatření, aby vám během operace nevyschly oči).

Pan doktor po celou dobu vaší operace sedí za vaší hlavou, sleduje všechny parametry – dýchání, činnost srdce, barvu kůže a všechno zapisuje do vaší dokumentace (protokolu o anestezii). Během vaší operace vám jsou udržovány hladiny léků proti bolesti, anestetik, svalových relaxantů – i toto se samozřejmě zapisuje do dokumentace. Každých 5 minut (standardně) vám je měřen krevní tlak, ekg je na monitoru v reálném čase. Na sále je okamžitě dostupný defibrilátor i veškeré potřebné léky, pro případ, že by došlo k nějaké komplikaci.

Při závěru operace je vám zastaven přívod svalových relaxantů, přívod hypnotik (léky proti bolesti pokračují dále). Operace je u konce a vy se začínáte pomalu probouzet, je vám vyndána endotracheální rourka, pan doktor vám dá na obličej masku a vy dýcháte čistý kyslík (aby se vaše plíce rychleji zbavily plynných anestetik a vy se mohli co nejdříve probudit). Přichází vědomí a je vám popřáno „dobré ráno“ :). Následně vás odvezou na „dospávací“ pokoj a pan doktor jde s vámi (elektrody máte stále na hrudníku), zapíše váš stav – úroveň vědomí, či cítíte bolest, apod.). Na dospávacím pokoji je speciálně vyškolená sestřička, která vás ještě připojí na monitor a je s vámi po celou dobu, dokud nejste plně vzhůru.

P. S. Výše uvedené je pro nekomplikované výkony. U komplikovanějších operací, apod. se výše uvedené může lišit. Výše uvedené je určeno pro laiky pro potřebu z části nastínit to, co se děje na sále po jejich usnutí.